Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky
Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.
Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).
Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu
Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně
kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých
penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.
Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Negrelliho viadukt Zlatá mince České národní banky
Česká národní banka vydala zlatou minci v nominální hodnotě 5000 Kč s vyobrazením
Negrelliho viaduktu v Praze.
Pětitisícikoruna je součástí cyklu „Mosty“, který představuje
technicky, architektonicky nebo historicky zajímavé mosty na českém území. V prodeji je od
úterý 13. listopadu 2012.
„Negrelliho viadukt je nejdelším železničním mostem v České republice,“ uvedl člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek, který dohlíží na činnost sekce peněžní a platebního styku. „Tato unikátní stavba projektanta Aloise Negrelliho odolala i ničivé povodni v roce 2002,“ dodal Pavel Řežábek.
Na lícní straně zlaté pětitisícikoruny je oblouk Negrelliho viaduktu, v němž je ztvárněna kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Rubová strana zobrazuje boční pohled na tuto stavbu spojující pražské Masarykovo nádraží s nádražím Bubny. Podobu mince navrhl akademický sochař Zbyněk Fojtů, jehož rukopis nesou i zlaté pětitisícikoruny z cyklu „Mosty“ Gotický most v Písku a Renesanční most ve Stříbře.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
