Double Eagle 1933 Nejdražší zlatá mince v Praze
Bylo to pro mne překvapení. O velmi utajované a velmi krátké (12.–13. 3. 2012) výstavě jsem se dozvěděl jen s velmi malým předstihem.
Překvapením pro mne byl i fakt, že se podobně malým předstihem se o ní dozvěděli i zaměstnanci Národního muzea (s výjimkou úzké skupiny
zasvěcených). Aby ne, na dva dny k nám zavítala nejdražší zlatá mince světa – slavný Double Eagle 1933.
Přesto, že byla v ýstava utajována prakticky do posledního okamžiku, byla návštěvnost neuvěřitelná. Fronta před budovou bý valého Federálního shromáždění se táhla desítky
metrů a ti, kdo přišli hodinu před zavřením, už se ke skvostu nedostali. Výstavu provázela výjimečná bezpečnostní opatření. Skrze foyer budov y se táhl dlouhý špalír, na nějž dohlížela řada členů ochranky. Návštěvníci se nejprve zastavili u vitríny, v níž byla vystavena první část pokladů z Národní numismatické sbírky (USA), která „Dvojitému orlu“ tvořila (ne zrovna nejlevnější společnost). Po zhlédnutí pak fungovala druhá vitrína jako dekompresní komora. Byla též osazena mincemi závratné ceny, jejich popis a historie by vydaly na samostatnou knihu. Double Eagle 1933 byl vystaven například s 20dolarovou zlatou
mincí z roku 1907 s vysokým reliéfem, pak 5dolarovou Capped Bust (1807–1812) či zlatou 20dolarovou Liberty (1849–1866). Ale věnujme se hlavnímu tématu. Proč je Double Eagle 1933 tak vzácný?
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (31) Známky s Gambrinem a kozlem
K výtvarně zajímavým námětům na zpravidla ikonograficky strohých účelových známkách patří pivní a pivovarské atributy.
Pivovarské nářadí – limpy, šoufek, vidrovací lopaty apod., rozmanité nádoby ke konzumaci či transportu piva – poháry, sklenice, holby, korbely, lahve, sudy, a chmelové ratolesti či věnce symbolizují na účelových známkách pivo. K tomuto inventáři se řadí ještě dvě živé bytosti, král Gambrinus a kozel.
Kdo to byl Gambrinus, jenž je na známkách vyobrazen? Ottův slovník naučný ve stejnojmenném hesle uvádí: Gambrinus, dle Aventinovy kroniky bavorské král flanderský, který první počal vařiti pivo. Báje ta vznikla nejspíše splynutím jména vévody brabantského »Jan primus« (t.j. první) zvaného, který v l. 1251–94 v zemi brabantské vládl, na prosbu sladovnického cechu brusselského přijal čestné předsednictví cechu a proto vyobrazen byl v cechovní místnosti s pohárem pěnícího se piva v ruce. V internetové encyklopedii CoJeCo se v hesle Gambrinus dočteme toto: Mytický král a vynálezce piva, údajně privilegovaný číšník Karla I. Velikého nebo král brabantský. Později pokládán za nižší božstvo bakchického charakteru či nesprávně za zkomoleninu jména brabantského vévody Jana I. (primus) (1251–1294). Zobrazován s pěnícím pohárem v ruce, resp. s chmelovým věncem na hlavě. Němečtí dějepisci popisují Gambrina jako jednoho z germánských vladařů z období římské říše. Ten podle legendy upsal svou duši ďáblu, aby mu pomohl zapomenout na nenaplněnou lásku. Pekelník následně naučil Gambrina vařit pivo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU