Nízký náklad .

Howard Carter zemřel před 70ti lety
Howard Carter, slavný britský archeolog, objevitel Tutanchamonovy hrobky zemřel před 70ti lety.

Egypt -

V roce 1922 Carter učinil jeden z nejúžasnějších objevů v celé historii archeologie. Pod obrovskými nánosy kamení a šotoliny objevil v Údolí králů v Luxoru zavalené schodiště, na jehož konci nalezl ještě královskou pečetí zaplombovaný vchod do Tutanchamonovy hrobky. Ačkoliv se jednalo o poměrně malou hrobku, vydala neslýchané bohatství a Carter se tak nezapomenutelně zapsal do dějin egyptologie.

Tutanchamonova hrobka ukrývala více než 3 500 předmětů. Alabastrové vázy ve tvaru lotosu a poupat, olejové lampy, mnoho jemně tepaných a zdobených truhel, tisíce zlatých růžiček vyšitých do oblečení, nosítka s hlavou lva, krávy, hrocha a krokodýla, židle a křesla, faraonův trůn, toulce, luky a šípy, kultovní oblečení z leopardí kůže, žezlo z masivního zlata, množství šperkovnic vykládaných alabastrem, slonovinou, či ebenovým dřevem, velké sochy potažené zlatou fólií, více než tři stovky zbraní, řada modelů lodí, několik lehátek, nesčetné množství šperků zhotovených z nejvzácnějších materiálů, zlaté sošky, rozmontované slavnostní a válečné vozy.

Jen inventarizace nalezených předmětů trvala Carterovi osm let. Celý nalezený poklad zaplňuje v Egyptském muzeu v Káhiře celkem 12 místností.

Carter si objevením hrobky faraona Tutanchamona splnil svůj sen.

Howard Carter zemřel před 70ti lety. Jeho památku dnes připomíná nová stříbrná mince se saharským pískem.

STŘÍBRNÁ PLAKETA
k otevření velvyslanectví USA v Jeruzalémě

Nedávno, 14. května uběhlo sedmdesát let od založení Státu Izrael. (Podle židovského kalendáře to bylo 5. ijaru roku 5708, což letos dle gregoriánského kalendáře připadlo na 20. duben).

Prohlášení nezávislosti Izraele předcházela rezoluce č. 181 přijatá 29. listopadu 1947 Valným shromážděním OSN o rozdělení Britské mandátní Palestiny na dva státy – na arabský a židovsk ý. Jeruzalém měl mít zvláštní status, tzv. corpus separatum. Město mělo bý t pod mezinárodní správou a nemělo bý t součástí ani jednoho z budoucích států. Tuto rezoluci přijala většina zemí sdružených tehdy v OSN a přijala ji i židovská reprezentace mandátní Palestiny. Všechny arabské a muslimské země, včetně arabské palestinské reprezentace, rezoluci odmítly. Podle plánu se měl Tel Aviv stát hlavním městem budoucího židovského státu. Den po v yhlášení nezávislosti Izraele, tedy 15. května 1948 byl tento napaden čt yřmi armádami sousedních arabských států a Iráku. Začala první izraelsko-arabská válka čili válka za nezávislost. V průběhu bojů vojska Arabské legie (budoucí jordánská armáda) obsadila celý Východní Jeruzalém, tj. Staré Město s Židovskou čtvrtí. Její obyvatelé, kteří ji bránili, byli nuceni nakonec uprchnout a mnozí padli do arabského zajetí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

www.Zlate-Cihly.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Aktuální ceny zlata. České stříbro. Stříbrné mince. Stříbrné švýcarské slitky. ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...