100 LET SDRUŽENÍ HOLLAR
Pamětní mince 200 Kč 2017 IV
Již čtvrtou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 100. výročí založení Sdružení českých umělců grafiků Hollar, kterou vydala Česká národní banka 4. října 2017 na základě vyhlášky č. 288/2017 Sb.
Sdružení českých umělců grafiků Hollar, založené v roce 1917, bylo pojmenováno po slavném českém kreslíři a rytci Václavu Hollarovi. Hlavním iniciátorem vzniku Sdružení byl známý malíř a grafik Tavík František Šimon, mezi další zakládající členy patřili František Bílek, Vratislav Hugo Brunner, František Kysela, Václav Rabas, Vladimír Silovský, Viktor Stretti či Max Švabinský. Sdružení vždy podporovalo rozvoj a zveřejňování grafické tvorby v tuzemsku i zahraničí, například v Belgii, Francii, Velké Británii, Spojených státech či Japonsku. Od roku 1937 vlastní Sdružení výstavní síň Galerie Hollar na Smetanově nábřeží v Praze. Za Protektorátu a v 50. letech byla činnost Sdružení utlumena, k novému rozvoji došlo v 60. letech, ale v roce 1972 byla činnost zastavena a k obnovení došlo až po společenských změnách v roce 1989.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB
Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších,
přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.
Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?
Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.
Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU