NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (2) Vědci na bankovkách
Vedle světců se bankovkách velice často vyskytují také významní vědci, umělci a politici.
Z vědců vzpomeňme na příklad Friedricha Gauße z německých bankovek po 10 dM, amerického prezidenta a vynálezce bleskosvodu Benjamina Franklina na americké 100$ a další. Na některé z nich se podíváme v následujících řádcích.
Einstein
Řekne-li se slovo vědec, ne jednomu se jistě vybaví jméno Alberta Einsteina. Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v německém Ulmu. Po krachu otcovy firmy se rodina přestěhovala do Mnichova. Při studiích na curyšské universitě Eidgenössische Technische Hochschule se seznámil s budoucí ženou Milevou Maričovovou. Roku 1902 se jim narodila nemanželská dcera Liserl, která krátce na to zemřela na záškrt. Po promoci se Einsteinovi podařilo po delší době získat místo na švýcarském patentovém úřadě, kde roku 1905 získal doktorát. Ještě týž rok publikoval v odborném časopise Annalen der Physik čtyři články, které se později staly základem moderní fyziky, z nichž později za vysvětlení fotoelektrického jevu získal Nobelovu cenu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (30) Psí známky a jejich výrobci
Nejpočetnějším druhem našich nepeněžních účelových ražeb jsou psí známky - stvrzenky dokládající zaplacení poplatku za držení psa, jeho očkování proti vzteklině, případně nesoucí další údaje o totožnosti zvířete.
Svým provedením uzpůsobeným k nošení se blíží medailím, mezi něž bývají často řazeny.
Vybírání psí daně bylo povoleno roku 1869 na Moravě, v Čechách byla tato povinnost zavedena od roku 1873, k čemuž byl císařem Františkem Josefem I. vydán Zákon daný dne 29. března 1873 pro království České, kterýmž zplnomocňují se obce k uvedení daně ze psů1. Evidenční psí známky vydávaly každoročně tisíce obcí i další vydavatelé2, například okresy. Protože se vzory (tvary) těchto známek každoročně měnily, aby bylo již zdálky vidět, že za psa byla zaplacena daň, a od roku 1909, kdy byl vydán zákon o povinné kontumaci, byly zavedeny ještě kontumační známky předepsaného rombického tvaru (obr. 7-8), není se co divit, že psí známky jsou zdaleka nejpočetnější skupinou našich účelových ražeb. Odhaduje se, že v českých zemích bylo vydáno 200 000 druhů účelových známek (Světlá-Dubská - Likovský 1995, 166-167). Psí známky se na tomto počtu podílí osmdesáti procenty. Toto těžko představitelné množství dostává v posledních letech jasnější kontury. Hlavní podíl na tom má rozmach detektorové prospekce, která vynesla na světlo krom jiného i tisíce ztrátových psích známek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU