Nejkrásnější medailony.

Nejkrásnější medailony

NEJKRÁSNĚJŠÍ MEDAILONY
( 30 produktů v prodeji. )

Počátkem roku 1999 byla ve Spojených státech amerických vyhodnocena porotou znalců, složenou z ředitelů mincoven, umělců věnujících se mincovní tvorbě, numismatiků a pracovníků muzeí, soutěž Mince roku 1999. Prestižní soutěž Mince roku pravidelně pořádá časopis WORLD COIN NEWS a nakladatelství Krause Publication. Ceny za nejlepší mince roku 1999 byly předány v srpnu toho roku v Cobb Galleria Center v Atlantě. Česká republika získala první cenu v kategorii nejkrásnější zlatá mince roku za minci v hodnotě 10.000 Kč ze sady Karel IV. ročník 1999. Námět této mince je věnován založení Nového Města pražského. Na lícní straně této mince je volná kompozice českého lva, moravské a slezské orlice v gotických štítech a svatováclavská koruna. Pozadí tvoří dobový ornament v podobě kosočtvercových polí s rozetkami uprostřed. Na rubové straně mince je na pozadí gotických fiál portrét Karla IV. z votivní desky Jana Očka z Vlašimi. Doplňují ho vyobrazení dobové pečeti Nového Města pražského, císařské pečeti Karla IV. a pražského groše. Vladimír Oppl (* 19. ledna 1953 Ústí nad Labem) je český akademický sochař a medailér. K jeho nejznámějším realizovaným návrhům patří Řád Tomáše Garrigua Masaryka, český oběžný padesátihaléř nebo česká oběžná dvacetikoruna. V roce 1996 vytvořil žulového lva pod sochou Jana Žižky na Vítkově. Je též autorem pamětní mince Nové Město pražské ze sady Karel IV., která byla na přelomu tisíciletí oceněna jako nejkrásnější zlatá mince světa. Dalšími motivy jsou královská pečeť Karla IV., císařské a královské symboly a Karlštejn, místo uložení korunovačních klenotů. Autorská práva na ražbu těchto nádherných gotických motivů získala Pražská mincovna a.s.

Jak se dělá mincovna (14) Tvorba ceny oběžných mincí
Musím se ve svých vzpomínkách opět vrátit o mnoho let zpátky, do doby, když jsem v roce 1971 skládal státní zkoušku z ekonomiky na VŠE v Praze.

Byla to doba pokračující politické normalizace a pro studenty z našeho kruhu obzvlášť složitá. První dva ročníky s námi na přednášky a na cvičení chodil velmi talentovaný student, náš kamarád, jménem Jan Palach. Více se k tomu nechci rozepisovat. Pamětníkům to stačí a nové generace se už více dočtou v učebnicích dějepisu.

V době příprav na státnice nám vedoucí katedry docent Choma s vážnou tváří radil, abychom zapomněli, co jsme se učili v 1. a 2. ročníku o Šikově ekonomické reformě a jak máme být opatrní, abychom neřekli něco, co se nemusí líbit přísedícím v komisi. Byli jsme z toho zmatení. Když už jsme ztratili ideály pražského jara, nechtěli jsme ztratit šanci ukončit 5 let studia. S napětím jsem proto šel na státnici a přál jsem si nějakou ekonomicky neutrální otázku, kde bych mohl uplatnit své znalosti a zároveň nemusel papouškovat myšlenky normalizátorů. Měl jsem štěstí. Vylosoval jsem si teorii cen. Tu jsem měl velmi dobře zažitou z prvního ročníku, když jsem v politické ekonomii kapitalismu skládal zkoušku na stejné téma. Cenová problematika se od té doby stala mojí oblíbenou disciplínou, která mě nikdy neopustila.
Vedoucím řídícím pracovníkem mincovny jsem se stal v době, kdy už jsem měl více než 20 let podnikové praxe. Dávno jsem pochopil, že cena výrobku je základem ekonomického úspěchu v podnikání. Zjednodušeně řečeno „co nejlépe nakoupit a co nejlépe prodat“. Neplatilo pro mě to hokynářské „co nejlaciněji nakoupit a co nejdráž prodat“.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

Mobilizační státovky Bankovky vzor 1938
Československo již od počátku 30 let obezřetně sledovalo nejen agresivní rétoriku, ale i ekonomické a vojenské posilování svého západního souseda, který ovlivňováním německé menšiny stále více podněcoval separátní nepokoje uvnitř republiky.

Československo již od počátku třicátých let obezřetně sledovalo nejen agresivní rétoriku, ale i ekonomické a vojenské posilování svého západního souseda, který ovlivňováním německé menšiny stále více podněcoval separátní nepokoje uvnitř republiky. Proto již od poloviny třicátých došlo k zahájení příprav na obranu republiky vůči případné agresi. Nešlo jen o vyzbrojování armády, výstavbu pohraničních a vnitrozemských pevností, ale také o plánování peněžního oběhu v době války a to včetně nám dnes dobře známých mobilizačních státovek (též označovány jako vzor 1938).

Sledujeme-li historii těchto platidel, musíme se ohlédnout až k roku 1936, kdy Národní banka československá (NBČS) ve spolupráci s ministerstvy národní obrany a financí zahájila přípravy k plánovaní peněžního oběhu pro případ války. Vzhledem k předpokladu, že v průběhu obranných bojů ustoupí vojska z hlavního města, sídla NBČS a tiskárny bankovek, bylo nutné vybudovat v bezpečnější oblasti od bojiště náhradní sídlo a prozatímní tiskárnu. Náhradním sídlem1 správa určila lázeňské město Rajecké Teplice na západním Slovensku. Tiskárna se poté vystavěla nákladem 160 tis. Kč v obci Harmanec nacházející se přibližně 12 km od Banské Bystrice. Do nové haly se následně počítalo s nákupem zařízení za 3 miliony Kč. Kromě vlastního strojového parku měly být v případě nutnosti další tiskařské stroje přivezeny z Prahy. Pokud by se ukázalo, že válečné nebezpečí pominulo, plánovalo se zde tisknout nižší nominály, čímž by se ulehčilo pražské tiskárně.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Nejkrásnější medailony

NEAKTIVNÍ COOKIES