Dovoz sběratelských a uměleckých předmětů ze zemí mimo EU je drahý.
Díky DPH se prodraží až o pětinu.
Přímý dovoz sběratelských předmětů fyzickými osobami ze zemí, které nejsou členy Evropské unie je předmětem dodatečného zdanění. daní z přidané hodnoty ( DPH ). Většina uměleckých a sběratelských předmětů mimo např. knih přitom spadá do vyšší, 19ti procentní sazby.
Co všechno spadá do této kategorie ? Mince, bankovky, sběratelské karty, felaristika, obrazy, grafiky, sochy, prakticky vše co se sbírá.
Kterých zemí se to týká především ? Bohatá nabídka sběratelských a uměleckých předmětů je především na americkém, australském, kanadském, ale i ruském a japonském trhu.
Německá platidla po 2. sv. válce (1) 1945–1948
Vlivem politických událostí prošel německý hospodářský systém a s ním spojený
peněžní oběh mnoha dramatickými změnami.
Odlišné postoje někdejších spojenců
a následné rozdělení sfér vlivu po druhé světové válce nakonec vyústilo v rozdělení
země na východní a západní část. Na vývoj, jaký prodělalo právě Západní Německo,
se společně podíváme v následujícím krátkém seriálu, na který později navážeme
specializovanými články o jednotlivých emisích a platidlech.
V této první části se zaměříme na platidla platná na území Německa od května 1945 do měnové reformy 1948. Abychom však pochopili vývoj a vznik těchto bankovek a mincí, musíme se ohlédnout o několik let nazpět.
Krátce po nástupu nacistického režimu započala na území říše řada restriktivních opatření a to nejen politických, ale především hospodářských. Veškeré úsilí nově nastoleného režimu tak směřovalo k jednoznačné orientaci na těžký a zbrojní průmysl společně s rozsáhlým systémem veřejných prací. Rozšiřovaly se tak nejen velké hutní a výrobní závody, ale například se ve značné míře budovaly i nové dálnice a železnice.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
