Výrobní defekty na mincích (2)
V první části této mini série byly popsány jednotlivé fáze mincovní výroby od přípravy a zpracování mincovního kovu až po realizaci finálního produktu tj. ražbu mince.
Ve stručnosti byly představeny základní technologické postupy a operace včetně používaného mincovního nářadí a strojního zařízení. Cílem bylo vytvořit jakousi informační základnu, na kterou bude navázáno v dalším textu.
Výrobní defekty postřehnutelné na mincovních ražbách mohou mít řadu rozdílných podob. Tyto chyby v mincovně vznikaly v různých etapách výrobního procesu a mají řadu příčin. Jak bylo uvedeno na úvod I. části tohoto pojednání (viz časopis M&B 5/2014) skládalo se mincovní dílo ze tří základních fází. Zastavme se u prvních dvou – přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání) a mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení). Vady vzniklé během přípravy mincovního kovu jsou dány zpravidla nedokonalostí tavby, postupů čištění a odlévání mincovního kovu. Svůj vliv měly i do jisté míry omezené možnosti dostupných kontrolních metod. Důležité také bylo nastavení kritérií pro hodnocení finálního výrobku, tedy vymezení toho, co ještě nebylo důvodem k vyřazení mince mezi vadné kusy (zmetky). Z dochovaného numismatického materiálu je dobře patrné, jak asi mohla tato kritéria vypadat. Vše samozřejmě záviselo také na době, kdy se ražba realizovala.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
Chagall na medailonu PM
Marc Chagall je považován za jednoho z největších malířů zabývajících se duchovní tématikou. Jeho památku oživuje medailon vyražený podle námětu významného českého výtvarníka Jaroslava Bejvla.
Námětov ý rozsah obrazů Marca Chagalla je velmi široký a nelze jej proto jednoznačně kategorizovat. V jeho dí le se často prolínají vzpomínky na dětství, které strávil na venkově nedaleko běloruského Vitebska. Rád zobrazoval scény z cirkusu nebo ze života
kočovných herců, milence vznášející se láskou, život na vesnici. Pomocí štětce a barev
se jeho v ýrazná fantazie pokoušela zachytit viditelné protiklady i duchovní složku bytí.
Ve dvaceti letech se Chagall odstěhoval do Sankt Petěrburgu, kde studoval u impresionisty Nikolaje Konstantinoviče Roericha a později se profesně vzdělával u výtvarníka Leona Baksta.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
