Česká družina Medaile věnovaná našim hrdinům
Dobrovolnická jednotka Česká družina se stala základem slavných československých legií v Rusku.
Její existenci připomíná nová pamětní medaile, kterou ve stříbrném i zlatém provedení začala razit Pražská mincovna. Titul je součástí nového cyklu věnovaného významným osobnostem a událostem české vojenské tradice.
O působení československých legií v Rusku v době první světové války a krátce po ní, panuje ve veřejnosti poměrně silné povědomí. Méně známé jsou však začátky této bezesporu významné vojenské síly na východní frontě.
Všechno začalo 9. srpna 1914, kdy se zástupci československých krajanských spolků sešli v Kyjevě a otevřeně vystoupili proti rakousko-uherské monarchii. Mocnářství v té době už bylo ve válečném konfliktu s Ruskem a žádalo loajalitu svých občanů v zahraničí. Místo vyjádření
poslušnosti, podali krajané návrh na vytvoření české vojenské jednotky, jako součásti carské armády. Ruské ministerstvo války nabídku projednalo, 12. srpna schválilo a už o šest dní později vyšel rozkaz na zformování české družiny (družina odpovídala síle praporu). Současně se zástupci československého výboru v Moskvě dočkali přijetí u cara Mikuláše II. V září se pak uskutečnila druhá audience a krajané na ni cara informovali o zajímavé myšlence budoucího samostatného československého království.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
Ze světa kovových známek (23)
Známky šlechty v Čechách (1)
Pomineme–li početní peníze a žetony komemorativního charakteru, lze konstatovat, že známek vydaných u nás panstvem je až do poloviny XIX. století jako šafránu. Podnikatelské aktivity české šlechty – zpracovávání kovů a důlní podnikání, které s rybníkářstvím a pivovarnictvím přinesla jagellonská doba, dokládá pouze několik ražeb.
Jedny z nejstarších českých ražeb vydaných panstvem jsou důlní známky Kryštofa Karlovice (Christoph von Carlowitz) z Červeného Hrádku (1507–1578) (obr. 1). Karlovic původem z lužickosrbského (saského) rodu (inkolát obdržel roku 1558) byl významný aristokrat své doby, humanista, přítel a stoupenec Erasma Rotterdamského a diplomat ve službách císařů Karla V., Ferdinanda I. a Maxmiliána II. i saských kurfiřtů Moritze a Augusta. Exkluzivní kontakty s Ferdinandem I. napomohly k jeho jmenování horním hejtmanem v Jáchymově. Úřad zastával v letech 1558–1562. Byl rovněž důlním podnikatelem a v letech 1554–1564 rozvíjel na svých panstvích těžbu kamence. Kromě panství Červený Hrádek držel obce Horu sv. Kateřiny, Drmaly a Háj v Krušných horách, které jeho dědicové prodali počátkem 80. let XVI. stol. Bohuslavovi Hasištejnskému z Lobkovic. Připomíná jej do současnosti dobře zachovalý náhrobek ve farním kostele v Jirkově. Karlovic je na dvou svých boletách uveden pouze rodovým znakem – třemi spojenými jetelovými lístky, litery WG bývají interpretovány jako Wassergefäss čili vědro vody. První Karlovicovu známku s hodnotou I uveřejnil Josef Neumann v souboru neurčených ražeb dodatku na samém konci pátého dílu soupisu měděných ražeb (Neumann 1872: 506, č. 33047), dvě horní bolety zmiňuje E. Fiala (Fiala 1924: 9).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
