100. výročí narození Bohumila Hrabala Pamětní stříbrná mince a další numismatické památky
Bohumil Hrabal (* 28. 3. 1914 – † 3. 2. 1997) známý český prozaik, byl jedním z našich nejvýznamnějších, nejosobitějších a také nejčtenějších spisovatelů druhé poloviny 20. století.
„Pořádná knížka není pro to, aby čtenář líp usnul,“ říkal, „ale vyskočil z postele a rovnou v podvlékačkách běžel panu spisovateli naplácat držku.“ Hrabalovy knihy byly mnohokráte úspěšně zfilmovány a obdržel rovněž mnoho nakladatelských cen i řadu dalších ocenění.
Narodil se v Brně – Židenicích 28. března 1914, rodina však pocházela z Konice na Prostějovsku. Jméno otce v jeho křestním listě uvedeno nebylo. Malého chlapce vychovávala zpočátku především babička Kateřina. Jeho matka Marie (Maryška) Kilianová se v roce 1916 provdala za Františka (Francin) Hrabala, který dal malému Bohumilovi své jméno. Ještě v tomto roce se rodina odstěhovala do Polné, kde se jeho nový otec stal účetním v pivovaru. V roce 1917 se jim narodil syn Břetislav (Slávek) a otec pak věnoval oběma bratrům stejnou péči. V Polné žili až do roku 1919, kdy se František Hrabal stal správcem pivovaru v Nymburce. Obecnou školu Bohumil navštěvoval v Nymburce a po nepříliš úspěšných studiích na gymnasiu v Brně se vrátil zpět do Nymburka, kde nakonec po osmi letech na místní reálce v roce 1934 odmaturoval.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DRUHÁ MĚNOVÁ REFORMA Peníze v poválečném Československu
Československá exilová vláda v Londýně se už od počátku čtyřicátých let intenzivně zabývala otázkou obnovy válkou poškozeného hospodářství.
Ministr financí Ladislav Feierabend zprvu prosazoval myšlenku exilové Národní banky Československé, která však narazila u presidenta Beneše. Při ministerstvu financí tak nakonec jen vznikl měnový a bankovní odbor pod vedením Jana Viktora Mládka.
Záhy po zřízení vypracovává Bankovní odbor ministerstva financí plán ke stabilizaci hospodářství a obnově měny. Jeho součástí je i zakázka na výrobu zatímních státovek1. 5. června 1942 vláda schválila návrhy a odsouhlasila smlouvu s třemi britskými cedulovými tiskárnami na dodávku sedmi nominálních hodnot nových papírových platidel. Výroba státovek po 5 a 10 Kč byla svěřena společnosti Thomas de la Rue, Waterlow & Sons tiskla 20 a 50 Kč a Branbury Wilkinson & Co státovky po 100, 500 a 1000 Kč. Dohromady se vytisklo na 376 150 000 kusů státovek tzv. londýnské emise v nominální hodnotě 24,8 mld. Kč. V roce 1944 se následně ministerstvo financí dohodlo se společností Thomas de la Rue na tisku dalších 200 milionů kusů kolků2, které byly určeny k přetištění stávajících bankovek po osvobození Československa. Jak státovky, tak kolky byly následně až do konce války uskladněny poblíž anglického Bristolu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
