Mezinárodní zlatý standard způsobil, že přínosy z existence jednoho prostředku směny byly pociťovány na celém světě. Jedním z důvodů růstu a prosperity ve Spojených státech byla skutečnost, že Spojené státy využívaly výhod jedné měny na velmi velkém území. V celé zemi fungoval standard zlatého dolaru nebo alespoň standard jediného dolaru, to znamená, že nedocházelo k chaosu.
Období „klasického“ zlatého standardu, který panoval v západním světě v 19. a na počátku 20. století, můžeme obrazně označit za zlatý věk. S výjimkou nepříjemných problémů se stříbrem fungoval svět na zlatém standardu, což znamenalo, že všechny národní měny (dolar, libra, frank atp.) představovaly pouhá jména jisté, přesně určené hmotnosti zlata. „Dolar“ byl např. definován jako 1/20 unce zlata, libra šterlinků jako o něco málo méně než 1/4 unce zlata atd.
