Alžběta II. Rekordmanka britských dějin
Alžběta II. oslaví v dubnu už 86. narozeniny, ale letošní rok je pro anglickou královnu
významný jinou událostí.
V únoru uplynulo 60. let od chvíle, kdy na britský trůn usedla po Alžbětě I. a Victorii další význačná panovnice – žena. K tomu, aby překonala rekord královny Victorie, už Alžbětě II. chybí jen tři roky. Čím se ale už teď zapsala do historie?
Princezna Elizabeth Alexandra Mary se narodila v roce 1926 jako nejstarší dcera prince Alberta a Alžběty Bowes-Lyon. Albert byl druhorozeným synem krále Jiřího V., s jeho
kralováním se tudíž moc nepočítalo, a proto i jeho dvě dcery mohly prožít relativně normální dětství. Samozřejmě ale byly i ony spjaty s královským životem. Z toho jim plynula řada výsad a povinností. Alžběta i její sestra Margaret dostaly soukromé učitele, kteří kladli důraz hlavně na výuku historie a zeměpisu, ale také na matematiku a francouzštinu. Kromě toho sestry braly i hodiny tance, zpěvu a výtvarného umění. Ani jedna však nebyla cíleně připravována na to, že jednou převezme vládu
Tahle možnost vyvstala, když bylo Alžbětě deset let. Tehdy její rodinu čekaly velké změny. V roce 1936 zemřel Alžbětin dědeček Jiří V. a vládu převzal Edward VIII., Alžbětin strýc. Jenže ten si navzdory veřejnému mínění, církvi i radám britské vlády prosadil skandální sňatek s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou a kvůli tomuto kroku byl po pouhých šesti měsících vlády prakticky dohnán k abdikaci. Poté připadla vláda jeho mladšímu bratrovi (Alžbětinu otci), který se nechal korunovat coby král Jiří VI. Jeho zemi bohužel čekaly těžké válečné časy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
Zaháňská mincovna V rukou Albrechta z Valdštejna
Ctižádost a kariéra Albrechta z Valdštejna by se dala vyjádřit dvěma slovy – bezbřehé ambice, jež nakonec vyústily v jeho netradiční noční popravu v Chebu.
Na vrcholu moci se však Valdštejnovi dostalo výsad, které císař uděloval nemnohým. Vévodského titulu a mincovního práva. Frýdlantský vévoda je využil beze zbytku hned ve dvou mincovnách, východočeském Jičíně a slezské Záháni.
Zaháňsko, od roku 1549 léno české koruny získal Albrecht z Valdštejna roku 1627 jako náhradu za dlužný žold armádě. Není pochyb o tom, že císař si císař sliboval od přítomnosti svého oblíbence mezi tolika protestantskými knížaty rychlý nástup katolicismu a vytlačení dánských mansfeldovských vojsk ze Slezska. Valdštejn tento předpoklad splnil dokonale a v samotném zaháňském knížectví zavedl tvrdou rekatolizaci. Vypudil protestantské kněze, povolal do země jezuity a nechal si vystavět na místě zbořených měšťanských domů velkolepý zámek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
