Jan Žižka Vojevůdce očima medailéra
Posledních dvacet let můžeme sledovat zvláštní vztah naší společnosti k osobnosti Jana Žižky z Trocnova. Ateistická většina dnes Jana Žižku vcelku lhostejně míjí jako archiválii, která nemá dnešním lidem co říci.
Jen katoličtí konzervativci mají pořád jasno. Byl to lapka, zločinec, kacířa ničitel kulturních hodnot. Jeho památce v nedávné minulosti velmi
uškodila glorifikace ze strany našich marxistických teoretiků. Ti z něj, pro své propagační účely, vyrobili vůdce revolučních mas, bojovníka proti církvi, svého historického předchůdce.
Ke katolickému soudu dodávám, že Žižkova krutost se rovnala krutosti jeho protivníků a obojí odpovídalo charakteru středověkého válčení. Ke komunistické interpretaci husitského hnutí poznamenávám, že husité byli skuteční boží bojovníci a Žižka sám byl neochvějně věřící křesťan, který by s ateisty neztratil ani slovo.
Vzhledem k tomu, že mluvíme o člověku 15. století, mohli bychom už dnes právem očekávat
v hodnocení tohoto velkého husitského hejtmana nějaký konsensus. Ani podstatně větší národy si nedopřávají přepych obcházet největšího vojevůdce sv ých vlastních dějin. Jde však o osobnost, která polarizovala českou společnost již za svého života a od počátku vzbuzovala buď lásku, nebo nenávist. Obě strany si v ybíraly z Žižkova životopisu, ostatně dosti kusého, jen to, co se jim hodilo. Připomeňme si tedy několik detailů, které nám ho mohou přiblížit bez apriorních ideových soudů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
Josef Úprka Mistři české numismatiky
Akademický sochař Josef Úprka se narodil 29. září 1939 v Hroznové Lhotě na Slovácku.
K umění měl velice blízko už od dětství: jeho dědem byl významný moravský malíř Joža Úprka, tatínek Jan byl rovněž malířem a navíc měl i keramickou dílnu. Numizmatická tvorba Josefa Úprky je velmi pestrá. Vůbec první pamětní medaili vytvořil pro muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě v roce 1974. K jeho nejznámějším dílům patří například pamětní medaile k návštěvě papeže Jana Pavla II. na Velehradě (1990). Do dnešní doby realizoval kolem třiceti ražených medailí, k těm je však nutno připočíst celou řadu pamětních medailí litých. Výtvarník je rovněž autorem lícní strany poslední československé oběžné desetikoruny, která nese portrét Aloise Rašína. V sedmdesátých a osmdesátých letech Josef Úprka spolupracoval s halenkovským zvonařem Josefem Tkadlecem na výzdobě litých zvonů.
Jak vnímáte medaili či minci z filozofického pohledu?
Podívejte se, papír shoří, ale ražby nebo medaile odlité do kovů přetrvávají věky. Vždyť archeologové dodnes nacházejí mince, které jsou svědectvím o dobách minulých.
Bylo mnoho lidí, kteří měli nějakou fixní ideu a šli za ní celý život, nebo něco významného dokázali. Ať už to byli třeba Komenský, Hus nebo Karel IV., určitě si zaslouží, aby jejich odkaz byl zaznamenán do něčeho téměř nezničitelného. Z jiného pohledu je to také vyjádřením úcty těmto osobnostem a zhodnocení toho, co za svůj život udělaly.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
