MEDAILE ZA ZÁSLUHY 25 let od zřízení (první vydání ČSFR - 1990)
V říjnu 1990 se Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky usneslo na novém zákoně o státních vyznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky.
V rámci tohoto zákona byla nově zřízena Medaile Za zásluhy jako vyznamenání osob, které se zasloužily o blaho státu nebo obce.
V minulém čísle M&B jsme se věnovali událostem před 25 lety, a to otázkám spojeným se vznikem jednoho z nejvyšších státních vyznamenání České a Slovenské Federativní Republiky Řádu Tomáše Garrigue Masaryka. Konstatovali jsme, že po listopadovém převratu v roce 1989 se brzy objevily úvahy o potřebě zásadních změn v systému státních řádů a vyznamenání. Potřeba, jednoznačně se oddělit od předešlého režimu, vedla nakonec ke zrušení celého komplexu socialistických dekorací jako celku s jedinou výjimkou, a tou byl Řád Bílého lva.2 Letos si tak ještě připomínáme 25. výročí zřízení Medaile Za zásluhy.
Na úvod ocituji články 1 a 2 ze stanov medaile3: „Medaili Za zásluhy uděluje prezident České a Slovenské Federativní Republiky osobám, které se zasloužily o blaho státu a obcí v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů. Medaile Za zásluhy má tři stupně, z nichž první je nejvyšší. Při udělení číslované medaile se zároveň s ní odevzdá vyznamenanému číslovaná listina.“ Článek 3 stanov pak definoval parametry a vzhled medaile.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny
Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.
Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.
Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
