ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (39) Účelové známky ražené rubními razidly
Známky ražené oboustranně pouze rubními razidly jsou sběratelům účelových známek dobře známé, nelze však říci, že by patřily k vyhledávaným komoditám.
Důvod je prostý, nevážou se k určité lokalitě ani konkrétnímu vydavateli a jsou kolem nich mnohé otazníky. Kdo je nechal razit, proč a k čemu byly vyrobené a jsou to vůbec všechno české ražby? Odpovědi lze nalézt v následném textu.
Přiřazení nesignované účelové známky určitému výrobci je nesnadné, protože studií zaměřených na produkci ražeben, z nichž by se mohlo vycházet, je poskrovnu. Z dochovaných nabídkových katalogů výrobců účelových známek je známo, že součástí nabídky byly hotové vzory pro rubní strany známek k různým účelům. Zákazníci si z nich vybírali vhodný motiv pro určitý druh známky. Identické reversy se tudíž opakují na účelových známkách různých vydavatelů. Pokud jsou známé ze vzorníku konkrétní firmy nebo ze známek uveřejněných s výrobním původem, lze podle nich určit výrobce. Aby to nebylo tak jednoduché, nutno konstatovat, že vzácně docházelo k napodobování či přímo kopírování vzorů konkurence.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.
Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
