MISTŘI ČESKÉ NUMIZMATIKY Ohlédnutí (1)
Představili jsme vám skutečné celebrity v oboru nízkého reliéfu, jejichž jména se stala pojmem nejen doma, ale i v zahraničí.
Rozhovorem s Petrem Horákem jsme v minulém čísle uzavřeli dlouhodobý seriál Mistři české numizmatiky. Když jsem v roce 2010 přišel s nápadem vyzpovídat několik známých českých tvůrců numizmatiky, rozhodně by mě nenapadlo, že vznikne tak obsáhlá sbírka. V průběhu šesti let vzniklo jedenatřicet dílů doplněných unikátními fotografiemi umělců i ukázkami jejich díla.
A někdy dokonce více v zahraničí, než doma. Nezapomenutelným se pro mě stalo hned první setkání s dnes už nežijícím profesorem Jiřím Harcubou. Pochopil jsem, že mám před sebou člověka, který má nejen specifický přístup k řemeslu, ale i hluboký filozofický vhled. Bytost, která má schopnost podívat se za oponu tohoto světa, člověka, který umí poutavě mluvit, ale také pozorně naslouchat. Rozhovor v jeho nevytopeném ateliéru mě tehdy zaujal natolik, že jsem si nechal ujet rychlík na Moravu a v tom dalším o setkání ještě dlouhé hodiny přemítal. Velkým dojmem na mě zapůsobil také Michal Vitanovský, sochař, medailér, publicista, mimochodem autor Řádu T. G. Masaryka (1990), Řádu Bílého lva (1994) a dalších insignií. Rozhovor s ním jsme přinesli hned v následujícím vydání Mincí a bankovek, tedy v prvním čísle roku 2011.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa
Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.
Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.
Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
