Mincovnictví krále Jiřího z Poděbrad
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro
český stát dobou míru a konsolidace.
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů i drobné mince v Kutné Hoře, ale zdá se, že pražské groše s Ladislavovým jménem (obr. č.1) se razily jen příležitostně – snad k jeho poctě při návštěvě Kutné Hory. Tyto groše totiž patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách.
Ještě v době svého správcovství (1450–1458) provedl Jiří měnovou reformu ovšem zatím bez ražení grošů. Jejím základem byl peníz se lvem s charakteristickou půlměsícovitou hřívou, ale na jeho krku ještě s další řadou malých půlměsíčků (obr. č. 2). Tento peníz z počátku padesátých let měl váhu kolem 0,4 g, ryzost asi 0,396 a bylo jich počítáno 7 za groš. Poloviční hodnotu měl pak haléř s korunou v jemné kresbě (obr. č. 3). Tyto drobné ražby už nebyly krojeny nůžkami, nýbrž vznikaly novou technologií - jednotlivým vyrážením střížků
průbojníkem ze stříbrného plechu. Výrazně se lišily i svojí barvou. Na rozdíl od černých peněz ze čtyřrázem byly opět bílé a kulaté.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
Ferdinand I. (V.)
Nástup vlády, holdování ve Vídni 1835 a jedna unikátní ražba
Před 180 lety, v roce 1835, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.
Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Korunovace rakouských císařů měly být prováděny podle částečně převzatých říšských tradic. Jako korunovačních insignií mělo bý t používáno Rudolfov y tzv. domácí koruny z roku 1602 a žezla s říšským jablkem, jež k ní dal zhotovit císař Matyáš po roce 1612. K vlastnímu aktu korunovace touto korunou a k provedení s tím spojeného obřadu však nikdy nedošlo, i když panovníci titul rakouského císaře používali. Proto nástup císaře Ferdinanda I. připomínají pouze dvě pamětní medaile a korunovační ražby logicky chybí. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Byla to „absolutní monarchie bez monarchy“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU