Ze světa kovových známek (12) Hrací známky II.
Hrací a reklamní známky výrobců výherních automatů tvoří další etapu v historii
českých účelových známek, jež byly spojené se zábavou.
Již na sklonku éry Rakouska-
Uherska se v restaurantech objevovaly první výherní automaty - import amerických,
anglických a německých modelů. Poměrně u nás rozšířený a snad i domácími výrobci
kopírovaný byl německý výherní automat Bajazoo, na kterém výše výhry záležela na
obratnosti hráče1. Zde uvedená známka (obr. 1) je přisuzována berlínskému výrobci
automatů Bajazzo firmě Giese & Co. Berlin. (Menzel 2005: 96).
Po první světové válce se i u nás rozběhla výroba rozličných automatů, hrací nevyjímaje. Centrum výroby bylo v Semilech, kde od poloviny dvacátých let XX. století působilo několik výrobců. První hrací automat v Čechách sestavila firma Josef Mach Semily, jež výherní automaty nejen vyráběla, ale také je v okolních pohostinských podnicích i provozovala, na což jako první v Semilech měla od roku 1926 licenci. Vyráběla hrací automaty s názvy Forma, Mars a Xylotyp a kopie německých nevýherních automatů. S výrobou výherních automatů skončila před druhou světovou válkou. Další tři semilské výrobce výherních automatů připomínají jejich výrobky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Chagall na medailonu PM
Marc Chagall je považován za jednoho z největších malířů zabývajících se duchovní tématikou. Jeho památku oživuje medailon vyražený podle námětu významného českého výtvarníka Jaroslava Bejvla.
Námětov ý rozsah obrazů Marca Chagalla je velmi široký a nelze jej proto jednoznačně kategorizovat. V jeho dí le se často prolínají vzpomínky na dětství, které strávil na venkově nedaleko běloruského Vitebska. Rád zobrazoval scény z cirkusu nebo ze života
kočovných herců, milence vznášející se láskou, život na vesnici. Pomocí štětce a barev
se jeho v ýrazná fantazie pokoušela zachytit viditelné protiklady i duchovní složku bytí.
Ve dvaceti letech se Chagall odstěhoval do Sankt Petěrburgu, kde studoval u impresionisty Nikolaje Konstantinoviče Roericha a později se profesně vzdělával u výtvarníka Leona Baksta.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU