Zlato

Zlato je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov zlatavě žluté barvy.

Využití zlata

Používá se zejména k výrobě šperků a to ve formě slitin se stříbrem, mědí, zinkem, palladiem či niklem). Samotné ryzí zlato je příliš měkké a šperky z něj zhotovené by se nehodily pro praktické použití. Příměsi palladia a niklu navíc zbarvují vzniklou slitinu - vzniká tak v současné době dosti moderní bílé zlato. Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v karátech.

I velmi tenký zlatý film na povrchu neušlechtilého kovu jej dokáže účinně ochránit před korozí. Pozlacování kovových materiálů se obvykle provádí elektrolytickým vylučováním zlata na příslušném kovu, který je ponořen do zlatící lázně a je na něj vloženo záporné napětí (působí jako katoda). Kromě toho zlacení zvyšuje hodnotu pokoveného předmětu, jako příklad mohou sloužit různé sportovní a příležitostné medaile, pamětní mince, bižuterie apod.

Na nekovové povrchy (dřevo, kámen) se zlato nanáší mechanicky, přičemž se využívá faktu, že kovové zlato lze rozválcovat nebo vyklepat do mimořádně tenkých folií o tloušťce pouze několika mikrometrů (z 1 g zlata lze vyrobit folii o ploše až 1 m2). V tomto případě má zlatá folie na povrchu pozlacovaného předmětu funkci nejen ochrannou, ale i estetickou - pozlacené sochy, části staveb.

Vzhledem ke své vynikající elektrické vodivosti a inertnosti vůči vlivům prostředí je velmi často používáno v mikroelektronice a počítačovém průmyslu. Hlavním oborem využití je zde především zajištění dlouhodobé a bezproblémové vodivosti důležitých spojů v počítači (kontakty mikroprocesoru a sběrnice dat). Pro tyto účely se příslušné kontaktní povrchy elektrolyticky pokrývají tenkou zlatou vrstvou.

Zlato je již dlouhou dobu součástí většiny dentálních slitin, tedy materiálů sloužících v zubním lékařství jako výplně zubů napadených zubním kazem nebo pro konstrukci můstků a jiných aplikacích. Důvodem je především zdravotní nezávadnost zlata, které je natolik chemicky inertní, že ani po mnohaletém působení poměrně agresivního prostředí v ústní dutině nepodléhá korozi. Čisté zlato je však příliš měkké a proto se v aplikují jeho slitiny především s mědí, stříbrem, palladiem, zinkem, cínem, antimonem, někdy je součástí dentální slitiny také indium, iridium, rhodium nebo platina

Zlato se využívá i ve sklářském průmyslu k barvení nebo zlacení skla. Na povrch skleněného předmětu se přitom nejprve štětečkem nanáší roztok komplexních sloučenin zlata v organické matrici. Po vyžíhání se organické rozpouštědlo odpaří a na povrchu skla zůstane trvalá zlatá kresba. Přídavky malých množství zlata do hmoty skloviny se dosahuje zbarvení skla různými odstíny červené barvy.

Po dlouhou dobu sloužilo zlato uložené ve státních bankách jako zlatý standard, garantující hodnotu státem vydávaného oběživa. Po druhé světové válce význam zlata jako devizy postupně klesal a zcela tuto funkci přestalo plnit až v roce 1971. Při obchodování se zlatem pro bankovní účely bývá zvykem označovat jeho hmotnost v trojských uncích, což je stará váhová jednotka o hmotnosti 31,103g.


Základní fyzikálně - chemické vlastnosti zlata

Chemická značka Au (lat. Aurum)
Relativní atomová hmotnost 196,97
Hustota 19,300 g/cm3
Tvrdost 2,5
Teplota tání 1 064,2 °C, tj. 1337,33 K
Teplota varu 2 807 - 2 856 °C, tj. 3 080 - 3 129K
Je známo již od starověku. Ušlechtilý žlutý, stálý, velmi kujný kov, elektricky i tepelně dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí.
Ve svých sloučeninách se vyskytuje v mocenství Au+3 a Au+1.


Rozpustnost zlata

Zlato je chemicky velmi odolný kov. Z běžných anorganických sloučenin reaguje pouze s lučavkou královskou, níž se rozpouští za vzniku tetrachlorozlatitého kationtu [Au(Cl)4]-. V alkalickém prostředí se zlato rozpouští v přítomnosti kyanidových iontů (za přítomnosti kyslíku), přičemž vzniká komplexní kyanozlatnan [Au(CN)2]-.

Speciální případ představuje rozpouštění zlata v elementární rtuti. Již středověcí alchymisté věděli, že při kontaktu zlata se rtutí velmi snadno vzniká zvláštní roztok zlata ve rtuti - amalgám. Amalgám přitom zůstává kapalný i při poměrně vysokých obsazích zlata. Zahřátím amalgámu na teplotu nad 300 °C se rtuť prostě odpaří a zbyde ryzí zlato.

V roce 1997 objevili japonští chemici směs organických sloučenin, která údajně rozpouští zlato. Jde o směs jodu, tetraetylamoniumjodidu a acetonitrilu, která při teplotě varu (82 °C) tvoří nasycený roztok. Snížením teploty roztoku pod 20 °C se z roztoku vysráží čistý kov.

Výskyt zlata v přírodě a získávání zlata

Zlato je v zemské kůře značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 4 - 5 ppb (μg/kg). V mořské vodě je jeho koncentrace značně nízká, přesto však díky vysoké koncentraci chloridových iontů ne zcela zanedbatelná. Uvádí se, se jedná o 0,011 μg Au/l. Ve vesmíru připadá na jeden atom zlata přibližně 300 miliard atomů vodíku.

V horninách se díky své inertnosti vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov. Krychlový nerost, tvoří plíšky a zrna uzavřená nejčastěji v křemenné výplni žil. Krystaly nejsou hojné, často mikroskopicky rozptýleny v šedém žilném křemeni.

Vyskytuje se ryzí nebo ve slitině se stříbrem (elektrum). Po rozrušení žil se dostává do náplavů a odtud se rýžuje. Nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, na Urale, v Austrálii; valouny zlata (nugety, až kilogramové) v Kanadě a na Sibiři. V Česku jsou zlatonosné žíly mj. ve středních Čechách (např. Jílové, Roudný), v Jeseníkách (Zlaté Hory) a v okolí Kašperských hor, na Slovensku u Kremnice. Viz také minerál Zlato

V současné době jsou rýžovatelná ložiska zlata již prakticky vyčerpána. Těží se proto ložiska, kde je zlato velmi jemně rozptýleno v hornině a kov je z horniny získáván hydrometalurgicky. Proces spočívá v jemném namletí horniny, aby se do kontaktu s loužicím roztokem mohla dostat většina přítomných mikroskopických zlatých zrnek. Namletá hornina se potom louží buď kyselým roztokem s vysokým obsahem chloridových iontů a oxidačním prostředím (např. sycení plynným chlorem nebo přídavky kyseliny dusičné) nebo naopak roztokem alkalických kyanidů za probublávání vzdušným kyslíkem. Z loužicího roztoku se poté zlato získává redukcí, např. průchodem elektrického proudu roztokem - elektrochemicky, kdy se kovové zlato vyloučí na záporné elektrodě - katodě. Redukci je možno provést i chemicky přídavkem vhodného redučního činidla (hydrazin, kovový hliník apod.).

Amalgamační způsob těžby zlata z rud byl používán v minulosti pro těžení náplavů, v nichž bylo zlato přítomno ve formě větších oddělených zrnek, která se však již obtížně získávala rýžováním. Pro tento účel byla zlatonosná hornina kontaktována s kovovou elementární rtutí. Vzniklý amalgám zlata byl po oddělení horniny obvykle prostě pyrolyzován a rtuť byla jednoduše odpařena do atmosféry. V současné době se tento postup téměř nepoužívá a pokud ano, je zlato z amalgámu získáváno šetrnějším způsobem bez kontaminace atmosféry parami rtuti,

Ekologická rizika těžby zlata

Hydrometalurgický postup dobývání zlata z nízkoryzostníh rud představuje značně rizikový proces z ekologického hlediska. Nasazení kyanidových roztoků v tunových až statunových šaržích představuje obrovské riziko v případě, že dojde k nepředvídané havárii. Příkladem může být katastrofální zamoření Dunaje kyanidy z rumunského hydrometalurgického provozu v 90. letech minulého století. Výsledkem byla přírodní katastrofa - stovky tun mrtvých ryb a dalších živočichů a porušení životní rovnováhy rozsáhlého území na desítky let. K haváriím podobného druhu došlo několikrát i v jihoamerické Brazilii, kdy byla zamořena řeka Amazonka a to nejen kyanidy, ale i rtutí, která se používá pro tzv. amalgamační způsob těžby. Nelze zanedbat ani problémy s vhodným uložením tisícitunových kvant vyloužené horniny. Její zemědělské využití je v současné době prakticky nemožné a tak tvoří pouze balast, kterého se těžařská společnost musí nějak zbavit.


 

- Návrat na slovník numismatických pojmů

Příbuzná témata :
 - Alchymie

Klíčová slova :
Zlato . Alchymie . Investiční zlato . Zlatnictví

Prameny :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlato
 

PROČ INVESTOVAT DO ZLATA ?
1. Zlato znamená jistotu. Zlato je trvalá hodnota, která chrání Vaše jmění před inflací i v hospodářsky složité době.
2. Zlato je garantem likvidity. Obchoduje se s ním na celém světě 24 hodin denně.
3. Zlato nabízí dlouhodobou stabilitu 
i přes výkyvy v denní ceně.
4. Zlato uchovává vysoké hodnoty v malých množstvích.
5. Zlato znamená pro svou stálou dílčí prodejnost trvalou flexibilitu.
6. Zlato je nezávislé na vládních systémech, na kapitálové hodnotě firem.
7. Zlato je téměř nezničitelné.

Proč je zlato pro investory TAK zajímavé ?
Mezi tradiční vlastnosti investičního zlata, které dlouhodobě přitahují investory, je malá závislost na změnách v ekonomice a fázích ekonomického cyklu a nízká korelace (vzájemný vztah k jiné veličině) s akciovými trhy. To ze zlata dělá velmi dobrý prostředek k efektivní diverzifikaci portfolia, což snižuje jeho celkovou volatilitu.

Zlaté slitky ( Cihly )

Zlaté investiční mince

Zlaté investiční mince

ČEŠI INVESTUJÍ TAKÉ DO ZLATA
Tereza Zavadilová, BBC
Už tisíce let je jedním z oblíbených způsobů investování obchod se zlatem. Lidé ho vnímají jako jistotu v nejistých časech - jeho cena také tedy v těchto dobách obvykle roste...  pokračování

Klimtův portrét Adely Blochové - Bauerové "zlatá Adéla" prodán
v USA za rekordní cenu.
Více v zajímavostech
 

ZLATO ovlivňovalo osudy lidí a národů, obchod a vývoj peněžního systému od biblických dob, bylo symbolem moci, vzbuzovalo vášně. Příběh posedlosti začíná magickou, náboženskou a uměleckou rolí zlata, pokračuje ražením mincí a přeměnou
na peníze, vrcholí zlatým standardem. 

Se vstupem do EVROPSKÉ UNIE  
padají celní a devizová omezení, ohlašovací povinnosti a zlato je OSVOBOZENO OD DPH.


      Aktuální cena zlata v USD
 

ZLATO
Jan Struž, Bohumil Studýnka 

Kniha navazuje na bestseller „Zlato, zlato, zlato“ stejných autorů, , kterého se od roku 1985 prodaly desítky tisíc kusů. Tato reprezentativní publikace poskytuje přehledně hlavní fakta o zlatě. Je psána poutavě aby nenudila, bavila a přitom široce informovala. Je výsledkem mnohaleté práce autorů a také odrazem jejich profesní zkušenosti s mezinárodním trhem zlata a souvisejícími událostmi.
 

Cena: