r. 1892 4 Zlatník - 10 Frank

Investiční zlaté mince. Novoražba.
Rakousko

Líc: Císař František Josef I. s vavřínovou ratolestí hledící vpravo text "FRANC ISCUS IOSEPHUS I D G IMPERATOR ET REX" Rub: Dvojhlavý orel, text "IMPERIUM AUSTRIACUM 4 FL 10 Fr 1892" Hrana: text "VIRIBUS UNITIS"

Charakteristika mince
průměr: 19 mm
hmotnost: 3.2258 g
obsah drahých kovů: 900/1000 Au

	Cena :

Doporučujeme
- Seznam  rakouských mincí
- Dárková sada mincí Wiener Philharmoniker
- Vídeňský filharmonik
- Výkup investičního zlata.
 

František Josef I. Habsburský František Josef I. Habsburský, předposlední císař rakouský a český a uherský král, panovník, který je na císařském trůnu neuvěřitelných šedesát osm let, přichází na svět 18. srpna roku 1830 ve Vídni jako syn Žofie Bavorské a arcivévody Františka Karla, bratra rakouského císaře Ferdinanda I.  Od počátku své vlády se pak nový císař opírá o dvorskou kamarilu rakouského ministerského předsedu Felixe knížete Schwarzenberga - s jeho pomocí potlačí revoluční hnutí roku 1848 a obnoví velmocenské postavení Rakouska v italské a německé oblasti. Co se týče vnitřní rakouské politiky, císař František Josef I. odvolá ústavu, obnoví absolutistické zřízení a sám v roce 1852 přebírá veškerou moc do svých rukou. Nedostatek politických zkušeností ale vede k Františkovým zahraničněpolitickým neúspěchům - během krymské války (1854-1856) si císař podporou akcí evropských mocností, válčících s carským Ruskem znepřátelí Rusko, hra na dvě strany ho pak přivádí do mezinárodní izolace, brzy pak přichází i válka s Francií a Sardinií. Jako generalissimus neprokáže František Josef I. nikterak valné vojevůdcovské nadání. V roce 1908  dochází k anexi Bosny a Hercegoviny, která vyvolá vážnou mezinárodní krizi, krizi, která pak o šest let později vyvrcholí, po sarajevském atentátu na následníka rakouského trůnu Ferdinanda d´ Este, vypuknutím první světové války. Uprostřed války pak císař František Josef I., 21. listopadu roku 1916, umírá, pohřben je v kapucínské kryptě ve Vídni.

Další novoražby, které slouží jako investiční zlaté mince jsou :
- 10 Korun
- 20 Korun
- 100 Korun
- 4 Zlatník - 10 Frank
- 8 Zlatník - 20 Frank
- Dukát 1915 
- 4 Dukát 1915 
- Babenberkové

    

Poslední aktualizace ceny zlata :     

Zlatník

V roce 1865 se Francie, Itálie, Švýcarsko a Belgie sdružily do tzv. Latinské unie a dohodly se na na vydávání mincí stejných rozměrů, váhy, ryzosti a hodnoty, které měly volně obíhat na území těchto států. Rakousko uzavřelo v roce 1867 předběžnou dohodu o vstupu do této unie, ale nakonec se jejím členem nestalo. Přesto razilo v letech 1870-1892 čtyřzlatníky a osmizlatníky (guldeny, floriny) odpovídající kritériím unie. Jako oběživo přestaly zlatníky sloužit roku 1892 s přechodem ke korunové měně.

František Josef I. Habsburský

Tato měnová unie fungovala podobně jako Evropská měnové unie, a to velmi úspěšně, dokud členské státy dodržovaly stejná pravidla hospodářské politiky. Což nebylo složité, protože předminulé století znalo v podstatě jedinou hospodářskou politiku: minimální daně, téměř žádné státní zásahy do ekonomiky, vyrovnaný (a velmi skromný) státní rozpočet., kterýkoli ministr financí by před sto lety považoval za dobrý vtip, kdyby zemědělci požadovali dotace za účelem udržování vysokých cen zemědělských výrobků. Nesplácení zahraničních dluhů se považovalo za legitimní důvod k vyhlášení války.




V 50. letech 20. století přidala vídeňská mincovna k již dříve raženým dukátovým novoražbám i tyto mince a razí je doposud (s datem 1892) jako investiční mince s ryzostí 21,6 karátů.