Stříbrná mince špičkové kvality.
Emitent:
Palau
průměr: 42x42 mm,
hmotnost: 62.2 g
ryzost: 999/1000 Ag
nominál : 10 Dollar
náklad: 1000 ks
provedení: proof
emise: 2010
|
|
Cena :
|
| |
|
|
Bitevní loď Marat

Petropavlovsk/Marat
Bitevní loď Petropavlosk,
později známá jako Marat, byla do služby v ruském námořnictvu zařazena 4.
prosince 1914. Spolu s dalšími třemi obrněnými plavidly stejné třídy: Poltava,
Sevastopol a Gangut, patřila v období první světové války k nejcennějším a
nejbojeschopnějším lodím Baltské flotily. Hlavní výzbroj tvořily čtyři
pancéřované věže, z nichž každá byla osazena třemi mohutnými děly ráže 305
mm. Arzenál doplňovalo dalších šestnáct 120 mm děl, sedm protileteckých
kanonů a pro boj z blízka byly určeny čtyři menší kanony. Kromě toho
Petropavlovsk/Marat disponoval čtyřmi torpédomety. Posádku tvořilo 1 125
mužů. Od roku 1921 nesla loď jméno francouzského jakobínského politika Jeana-Paula
Marata. Původní název Petropavlovsk se vrátil ve válečném roce 1943. V té době
už ale obrněnec sloužil pouze jako statická dělostřelecká baterie. V roce 1941
totiž příď zasáhla tisícikilogramová puma svržená ze střemhlavého letounu
Junkers Ju-87 Stuka, který pilotovalo německé letecké eso Hans Ulrich Rudel.
Díky mělkému přístavu Kronštadt se loď potopila jen částečně a mohla tak dále
plnit obranné úkoly v místě vzdáleném zhruba jen třicet kilometrů od
obleženého Leningradu. Po leteckém útoku zůstaly funkční tři ze čtyř hlavních
dělových věží. Od roku 1950 sloužil Petropavlovsk jako cvičná nepohyblivá loď
a o tři roky později rozhodlo sovětské vedení o jeho vyřazení a sešrotování.
Konstrukční výtlak: 23 000 t
Maximální výtlak: 25 850 t
Délka: 182,9 m
Šířka: 26,9 m
Ponor: 8,3 m
Pohon: čtyři turbíny
Parsons
Palivo: uhlí, mazut
Výkon: 42 000 hp
Maximální rychlost:
23 uzlů
Třída: Gangut
Výrobce: Baltijskij zavod, Sankt Petersburg