Karel Jaromír Erben (7. 11. 1811 – 21. 11. 1870) – český spisovatel, básník, folklorista, překladatel a sběratel lidové tvorby. Představitel literárního romantismu.
Karel Jaromír Erben se narodil v Miletíně v Podkrkonoší. Jeho otec byl písmák, matka pocházela z učitelské rodiny. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a právnickou fakultu v Praze, kde se seznámil s Františkem Palackým. Tento historik a spisovatel, později známý jako Otec národa, výrazně ovlivnil Erbenovu budoucnost. Karel Jaromír krátce pracoval jako redaktor Pražských novin, od roku 1950 nastoupil jako sekretář a archivář Národního muzea, ale po necelém roce opět změnil působiště a stal se archivářem města Prahy. Erbenův život byl poznamenán řadou tragédií: pocházel z devíti dětí, přičemž dospělosti se dožil pouze on a jeho sestra Josefka, v roce 1857 zemřela jeho žena Betyna, sám trpěl častými zdravotní problémy. Možná i v kontrastu ke smutným zkušenostem se Erben obracel do milosrdnějšího světa pohádek. Z jeho pera vzešly tituly Zlatovláska, Pták Ohnivák a liška Ryška, Tři vlasy děda Vševěda, Dlouhý, Široký a Bystrozraký a další literární klenoty inspirované lidovými vyprávěními. V roce 1853 mu byla poprvé vydána slavná baladicky laděná sbírka Kytice. K jeho dílům dále patří Písně národní v Čechách (později rozšířeny a nazvány Prostonárodní české písně a říkadla), Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských, inspirované lidovou tvorbou jiných slovanských národů. Bohatá byla také Erbenova činnost překladatelská a ediční. Krátce po smrti byl zvolen čestným členem Jihoslovanské akademie věd a umění v Záhřebu.
ZLATÉ
MINCE
