Nejdražší české mince Podle cen dosažených v českých aukcích za posledních deset let
V posledních několika letech byla v zahraničních a domácích numismatických aukcích nabízena celá řada velice vzácných až unikátních českých mincí.
Draženy byly především velké zlaté mince (násobky dukátů) ze 17. století pocházející z mincoven v zemích Koruny české. Padaly při tom cenové rekordy a docílené ceny velmi často překračovaly hranici jednoho milionu korun.
Do vybrané společnosti se v českých aukcích ještě zařadily některé násobky československých svatováclavských dukátů. Zcela určitě obecně neplatí u široké veřejnosti zakořeněný názor, že nejstarší ražby by měly být nejvzácnější a tudíž i nejdražší. Jak ukáži dále, mezi nejdražšími mincemi totiž prakticky nejsou zastoupeny české středověké mince denárového a grošového období.
Co bylo důvodem k nebývalému zájmu a nárůstu cen? Zcela určitě to nebyla jen rostoucí cena zlata. Jedním z možných důvodů byla podle mého názoru skutečnost, že se pro numismatický trh uvolnily některé po léta budované skvělé soukromé sbírky, obsahující značné množství numismatických vzácností a rarit, které v nabídkách aukčních domů dlouhé roky chyběly. Je také velmi pravděpodobné, že se podobné vzácnosti v takovém rozsahu na numismatickém trhu zase roky možná i desítky let neobjeví.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
HRAD RABÍ
Zlatá mince 5000 Kč 2018 II
Šestou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Rabí, kterou vydala Česká národní banka 18. září 2018 na základě vyhlášky č. 198/2018 Sb.
Hrad Rabí je nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách. Jeho založení není písemně doloženo, snad vznikl na počátku 14. století. První zmínka je až z roku 1380, kdy Rabí vlastnili páni z Rýzmberka. Nejstarší část komplexu s velkou hranolovou věží byla na přelomu 14. a 15. století rozšířena a přestavěna ke zlepšení opevnění, které patřilo k nejvyspělejším obranným systémům v Evropě. Páni z Rýzmberka vystupovali proti husitství a tak bylo Rabí v letech 1420 a 1421 obléháno a dobyto husitskými vojsky, při němž zde husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova pravděpodobně přišel o druhé oko. K největšímu rozkvětu hradu došlo na konci 15. století za Půty Švihovského z Rýzmberka, který nechal provést řadu stavebních úprav za pravděpodobné účasti stavitele Benedikta Rejta. V té době také vznikly předsunuté dělové bašty na mohutných zdech a podhradí bylo povýšeno na město. Půtovi potomci se ale zadlužili a rabské panství několikrát změnilo majitele.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
